Alespon 100 lidi bude proti a budou rikat, proc bychom jeste meli pockat. Nejvice to budou asi argumenty typu: Je moc brzy..... a co moralka?..... casu dost!..... meli byste pockat, az na to budete mit vic penez ... apod.

My na to kasleme. Milujeme se a vime uz od zacatku, ze chceme mit deti. Jsem stastnaaaaaaa, nejstastnejsi na svete. Chvili jsem byla zmatena okolnim svetem a zacala hledat vsechna proti, snad i ta, co vubec neexistovala. Od prvni minuty, co se me moje lasecka zeptala tu posvatnou vetu, na to nemuzu prestat myslet. Miminko, miminko, miminko .... jen moje ... a taky jeho .... NASE.:-)

Od druheho dne se zacinam chovat jako tehotna, je mi horko a zima, mam priserne chute, prohlizim se v zrcadle a predstavuji si ... Dokonce, kdyz se Roman nediva, si dam pod tricko polstar a koukam na sebe do zrcadla. Pripadam si jako mala holka, co krade mame malovatka. Je mi nadherne. Hlavu mam jako nafukovaci balon, myslenky mi tam litaji jako hejna divokych vcel a ja si promitam celych tech devet mesicu, od zacatku az do konce. Predstavuji si, jake to bude...

Od chvile, kdy se me moje lasecka zeptala, ho snad miluju jeste tisickrat vic, nez-li predtim. Chteli jsme jeste rok pockat (ja bych chtela miminko uz vcera :-)), ale najednou mame pocit, ze nastal ten spravny cas. Moc bych si prala, aby se nam narodilo na jare. Takze je vlastne ta nejlepsi doba. :-))

Nikomu jsme jeste nic nerekli, jen s rodici Romana jsme se chteli trochu poradit. Jinak ale nikdo nic nevi. Ani ti nejlepsi pratele. Bojim se, abych neco nezarekla, chci pockat, az si budu jista, ze jsem tehotna.

Je to straaaaasne tezke, tolik bych se chtela nekomu sverit, ale nesmim. To bude ted muj bojovy ukol.

Chovam se jako silena, prohlizim tisice stranek s kocarky, prebalovacimi pultiky a postylkami.